Předstíraná láska

Strašák může mít různé podoby. Někdo se obává stárnutí, kdy již nebude tolik fyzicky zdatný, ale i po stránce vzhledové bude čím dál méně atraktivní. Někdo se bojí samoty, kdy bude sám v prázdném bytě, obklopený čtyřmi stěnami.

Samota je fajn. Být alespoň na chvíli sám, se svými myšlenkami, zálibami, a věnovat se jen sobě, kdo by si to nepřál. Ovšem samota se dříve, nebo později zají. Samota není čerstvě upečený chleba s voňavou, křupavou kůrkou, který si s chutí dopřáváme den, co den, a vždy na něj budeme mít chuť. Samotu si můžeme začít uvědomovat ve chvíli, kdy nám odrostou děti, a opustí domov. Samota nás však může dostihnout mnohem dříve, ne až ve zralém věku, mnohem dříve, než vůbec ještě založíme rodinu. My sami jsme totiž „dětmi“, které vzlétly, ale zatím jen poletují, neusazují se, protože nenachází toho pravého partnera pro společný život. A tak buď jen tak přelétáváme z „kytky na kytku“, jako motýlci, či usedneme na květinku, ale ono usednutí již může být z únavy, strachu ze zmíněné samoty, i když květinka není tou pravou, vyvolenou.

Vrabec v hrsti - holub na střeše

Samota, respektive vyhnutí se samoty může tak trochu souviset s vypočítavostí, falší, neupřímností. Určitě znáte rčení, že je lepší vrabec v hrsti, než holub na střeše. Na každé takové rčení se můžeme dívat z různých úhlů, vnímat ho různými pohledy. V tomto případě můžeme přísloví vztáhnout na žití s protějškem, který nám sice po všech směrech nevyhovuje, ale protože nemůžeme najít nikoho vhodnějšího, tak s ním jsme, abychom nebyli sami. A pak je však otázkou, zda je tento stav konečný, nebo si současného partnera ponecháme na tak dlouhou dobu, dokud nenajdeme tu pravou osobu. Trochu vypočítavé, nezdá se Vám? Mezi námi však může být takovýchto vypočítavých jedinců poměrně hodně. Třeba zrovna Vaši kamarádi, přátelé, kolegové z práce, u kterých si myslíte, že mají pravou lásku, mají s láskou naopak potíže. Někdo může být dobrým, až výborným "hercem". Na někom je naopak poznat, jak smýšlí, kam směřuje, jaké má plány.

Konec dobrý, všechno dobré

Samozřejmě, nemusí ani dojít na případné „lámání chleba“. Můžeme také jednoho dne naznat, že protějšek, se kterým nyní jsme, se kterým žijeme, jsme vlastně šťastni, a ve své podstatě jsme měli štěstí, že jsme ho/ji potkali. Jenže takové „čekání na lásku“ může být pro druhou stranu značně frustrující, vyčerpávající. Pokud totiž spolu jen dva jedinci chodí, žijí, ale jinak moc budoucnost neplánují, ať už z jakéhokoli důvodu, je jen otázkou času, kdy jeden z nich „praští do stolu“, a bude chtít slyšet jasný verdikt buď, anebo. K tomuto praštění může dojít za rok, pět let, deset let. Délka doby je zcela individuální, kdy záleží na momentálním rozpoložení, dané situaci, povaze dotyčného, míře trpělivosti apod. Takže jednoho krásného dne je potřeba vzít stejně rozum do hrsti, a podívat se na současnou situaci „střízlivým pohledem“. Z nezávazného vztahu, kamarádství, chození, či jak tomu chcete říkat, či říkáte, nakonec může vykvést ta pravá láska, ta pravá květinka, ke které přivoníte, a její vůně Vás omámí, okouzlí.

Čekání na lásku

Láska nemusí přijít dnes, zítra, ani pozítří. Sama láska nemusí de facto přijít nikdy, nemá totiž „nožičky“, díky kterým by se k Vám dostala, zaťukala na dveře, a zabydlela se u Vás. Lásce je třeba jít naproti. Jste to Vy, kdo můžete dát lásce „nohy“, přivést ji k Vám domů, a tam se o ni starat, pečovat o ni, hýčkat ji. Neuděláte-li první krok, pak může být Váš domov bez té lásky, na kterou čekáte. Neuděláte-li první krok, který by však současně ani neměl být poslední, pak můžete bydlet se samotou, která Vám zrovna moc dobrou společnicí nebude. Bude sice tichá, nebude odmlouvat, ale ticho někdy až bolí. Natolik, že se Vám možná bude chtít křičet. Čekání na lásku je krásné, ale je mnohem lepší si nazout boty, jít ven, mít oč i otevřené, stejně tak jako srdce a dovolit jí, aby k Vám našla cestu, cestu k Vašemu srdci.

Samota tíží

Jak může něco, co nelze uchopit, zvážit, obejmout apod., tížit? Samota nás však může nejen tížit, samota na nás může doslova padat. Je to stejné, jako s výše zmíněným tichem. Je-li ho příliš, pak ticho přestává být tichem, naopak na nás křičí ze všech stran. Je to tak ohlušující křik, že se nám vryje do hlavy, a nechce jít pryč. A se samotou je to obdobné.

Předstírání lásky místo samoty

Máte to štěstí, že nejste sami? Skutečně si však užíváte přítomnosti druhé osoby? Jste se svým protějškem z lásky, nebo již jen ze zvyku? Či jste s druhým, protože nechcete přicházet domů a vědět, že tam na Vás nikdo nečeká? Jiný důvod v tom není? Pak, přeženeme-li to, si můžete pořídit „domácího mazlíčka“, který na Vás bude čekat, kdy s Vaším příchodem bude vesele štěkat a vrtět ocáskem. Je možné, že Váš protějšek nepozná, že jen zájem, lásku předstíráte, možná, že však ano. Pak jste ovšem ve vztahu nespokojenými, nešťastnými oba dva. Takové soužití Vás těší?

Místo předstírané lásky kamarádství

Není na tom nic špatného, pokud si sami přiznáte, a potažmo i protějšku, že ho máte rádi, ale zamilovaní nejste. Nemusí to být ještě důvod k rozchodu. Díky přiznání se může mezi Vámi pročistit vzduch, který možná již začal houstnout, ale nebyl pojmenovaný. Možná, že z předstírané lásky se vyvine krásné přátelství, kamarádství, které je mnohdy cennější a vyplňující, než jakoby láska. A kdo ví, z kamarádství se poté může zrodit, či opětovně oživit láska. Dveře jsou od toho, aby se otevřely. Je tak na Vás, je pootevřít, či plně otevřít. Jen pozor, aby nedošlo k jejich zavření, respektive uzamčení. Toho může docílit, pokud zmíněné přiznání špatně načasuje, špatně podáte, nebo nebude protějšek toho samého názoru. Sice se traduje, že pravda zvítězí nad lží, ale také můžeme použít rčení mlčeti zlato. V pohádce však nežijeme, ale v reálném světě.

Samota ve dvou

Samota však paradoxně nemusí být zákonitě spojena jen s tím, že jsme, žijeme sami bez životního partnera. Samotu také někteří z nás mohou prožívat, i když s někým jsou, bydlí. Samota se do vztahu může vkrádat pozvolna, aniž bychom to tušili. Samota však může být naší součástí již na počátku našeho vztahu s protějškem. Samota je v tomto případě převlečenou šedí, nudou, stereotypem. Jak poznáte, že právě Váš vztah je ohrožený samotou, či již samotě podlehl? Je to poměrně jednoduché. Žijete spolu, nebo jen vedle sebe? Podle tohoto ukazatele můžete poznat, jak si na tom Váš vztah stojí.

Ochranná bublina kolem Vás – zbavte se jí

To, že jste dva, ještě neznamená, že jste skutečně dva, že nežijete každý ve své separátní „bublině“, do které druhého záměrně, nebo nevědomky nepustíte. S bublinou můžete jít do vztahu, nebo na ní „usilovně“ pracovat během společného soužití. Bubliny se můžete zbavit, prasknout ji, pokud budete mít nejen sílu, ale také odhodlání a chuť něco změnit. Sami se pak můžete rozhodnout, zda prasknutí bubliny bude pozvolné, tj. spíše půjde o upuštění, nebo do toho půjdete rázně. V každém případě se po zbavení bubliny budete moci těšit ze znovunalezení vztahu, který Vás může mnohem více těšit.

Právní prohlášení: Obsah internetového magazínu i jednotlivé jejich prvky jsou právně chráněny. Jakékoli užití spočívající v kopírování a/nebo napodobování obsahu a/nebo prvku tohoto internetového magazínu bez výslovného souhlasu provozovatele internetového magazínu je protiprávní, porušující práva společnosti k autorskému dílu a databázi a zakládající nekalosoutěžní jednání. Neoprávněným užitím obsahu a/nebo prvku interntového magazínu může dojít též k naplnění skutkové podstaty trestného činu porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže dle § 248 trestního zákoníku a/nebo trestného činu porušení autorského práva, práv souvisejících s právem autorským a práv k databázi dle § 270 trestního zákoníku, za jejichž spáchání může být uložen trest zákazu činnosti, propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty nebo trest odnětí svobody. Pokud máte o užití obsahu a/nebo prvku internetového magazínu zájem, kontaktujte redakci internetového magazínu. id10878 (magazinsex.cz#171)


Přidat komentář